Trichomoniáza

Velmi nepříjemnou sexuálně přenosnou chorobou pro ženy je trichomoniáza. Jde o nejčastější parazitární onemocnění vagíny, které se může šířit již po jednom jediném nechráněném pohlavním styku. Přestože nejčastěji se vyskytuje u žen, může se objevit i u mužů, kde má odlišné příznaky. Objevit se dokonce může i v těhotenství.

Pokud jde o typický příznak, čili výtok z pochvy, ten je zapříčiněn nejčastěji právě tímto onemocněním. Nejčastěji nemoc zasáhne pochvu nebo u muže močovou trubici, ale infekce se může později dostat i dál, například do prostaty. Proto ji určitě nesmíte zanedbat.

Široké diskuse na internetu ukazují, že ženy i muži se o trichomoniázu zajímají. Nejen o to, jaká je inkubační doba, přenos nebo diagnostika, ale také o možnosti terapie, jako například přírodní léčba. Já se proto na toto téma podívám komplexně a hlavně co nejvíce odborně.

Co je trichomoniáza

Trichomoniáza je světově nejrozšířenějším pohlavně přenosným onemocněním nevirového typu. Nejvíce je rozšířená v rozvojových zemích a spíše u mladších žen, postihnout však může i muže. Odhaduje se, že zhruba 20% žen se s touto infekcí v životě setká.

Trichomoniáza je infekční choroba způsobena bičenkou Trichomonas vaginalis
Typickým příznakem u žen je výtok z pochvy, u mužů se projevuje nejčastěji výtokem a pálením močové trubice, ale rozšířená je i bezpříznaková forma
Nakazit se dá způsobem přímého vaginálního pohlavního styku

Běžně se onemocnění přenáší přímým sexuální stykem bez jakékoliv ochrany. Mimopohlavný přenos je vzácný, i když teoreticky samozřejmě možný. V případě neléčení přejde trichomoniáza do chronické podoby, což má sice za následek potlačení symptomů, ale ne potlačení infekčnosti. Zároveň zvyšuje riziko infekce HIV virem.

Pokud jde o mechanismus infekce trichomoniázy, ten je následující:

parazit se do těla dostane prostřednictvím proniknutí přes sliznici a to během pohlavního styku, jiným způsobem je přenos velmi vzácný
po tom, co se dostane do sliznice urogenitálního traktu, vyvolá tu zánět, u žen nejčastěji ve vagíně s výtokem z ní, u mužů zase v močové trubici
v některých případech může být onemocnění bez symptomů, případně přejde dále do pohlavní soustavy, u mužů do prostaty, postupně se dostane do chronické formy
nemoc sice nezpůsobuje ohrožení života, ale u žen může způsobit komplikaci těhotenství, obecně neléčená infekce zhoršuje plodnost u obou pohlaví

Největším problémem nemoci je, že je velmi infekční, prakticky stačí jen jeden pohlavní styk na přenos. Druhým problémem je, že ve velkém počtu případů probíhá bez viditelných příznaků, co se týče u mužů, takže to jen podporuje její rozšiřovala.

Inkubační doba

Inkubační doba neboli doba od momentu nakažení se parazitům až po projevení se prvních viditelných příznaků, je velmi variabilní. Může to být v rozmezí od 4 do 20 dnů, ale u některých žen například i 6 měsíců. V mnoha případech se nákaza navenek ani nijak nemusíte projevit.

Trichomoniáza a její příznaky a projevy

Pokud jde o typické symptomy onemocnění, tak asi nejvíce charakteristickým je výtok z pochvy. V případě, že je zasažena močová trubice, dochází také k jejímu pálení a to i během močení. Samotný výtok z pochvy je hojný, řídký, zpěněný, může být cítit po rybě a je buď žluté nebo zelenožluté barvy. Většinou to však není jediný projev.

Příznaky u mužů a také u žen mohou zahrnovat ještě:

silné podráždění močové trubice i genitálu, což může způsobit nepříjemné pocity nebo dokonce i bolesti během sexuálního styku a to tak u mužů, tak u žen
kromě toho se může objevit i pálení a svědění při močení, po čase však ustane
v některých případech dochází k zarudnutí a zduření pohlavních orgánů, při postižení dalších částí pohlavní soustavy přichází k zánětu a dalším projevům

Velké množství případů je však i bez jakýchkoliv příznaků, což platí hlavně u mužů. I proto patří muži mezi nejvíce nebezpečných přenašečů onemocnění, protože vůbec ani nemusí vědět, že trichomoniázou trpí.

Příčiny, rizikové faktory a přenos trichomoniázy

Trichomoniáza je způsobena parazitárních infekcí přenášenou zpravidla nejčastěji nechráněným pohlavním stykem. Je to sice nejpravděpodobnější cesta, jakou se může žena či muž nakazit, ale jsou zde i některé jiné rizikové faktory pro vznik infekce.

Zde jsou příčiny, faktory a přenos trichomoniázy:

Parazitická infekce Trichomonas vaginalis: Právě tento bičíkovec je za trichomoniázou. Jde o prvek přenášen hlavně pohlavním stykem, který má mimo hostitelského organismu malou odolnost na přežití. Nejčastěji parazituje v ženských pohlavních orgánech, ale také v močové trubici u muže. U žen způsobuje rozvrat mikroflóry v pochvě.

Přenos pohlavním stykem: Nejčastějším způsobem přenosu a zároveň také rizikovým faktorem infekce je nechráněný pohlavní styk. V tomto případě je rizikem velmi časté střídání partnerů, zejména u mužů může probíhat trichomoniáza aniž o tom věděli a tak se mohou nakazit nejen jednu ženu.

Přenos vaginálním sekretem: Druhou formou přenosu je infikování se přímým kontaktem s vaginálním sekretem. Nemusí jít výhradně o totéž, co je i pohlavní styk. Velmi dobrým příkladem je infikování se mezi ženami navzájem při použití stejné sexuální pomůcky do vagíny. Tento způsob je možný, ale ne příliš častý.

Přenos kontaktem s předměty: Posledním způsobem, byť v tomto případě méně pravděpodobným, je infekce pomocí kontaktu s předměty znečištěnými močí, například ručníkem. Vzhledem k tomu, že bez vlhkosti a vhodných podmínek nevydrží déle než 24 hodin, na běžných předmětech pouze 1 až 2 hodiny, tento způsob přenosu je vzácný.

Průběh, fáze a vývojová stadia trichomoniázy

Trichomoniáza je onemocnění, které probíhá postupně v několika fázích. V případě, že se vyskytnou příznaky, ty se objevují postupně a trvají jen do jistého času. Pak hrozí, že trichomoniáza přejde do chronického stavu a bezpříznakové fáze.

Zde jsou jednotlivé stádia:

První stadium: Úvodní fáze je charakteristická průnikem parazita do sliznic pohlavního a močového traktu. Nejčastěji je to prostřednictvím pohlavního styku. V momentě, jak se bičíkovec dostane do hostitelského organismu, začne u žen parazitovat ve sliznici pochvy a u mužů v močové trubici, kde nastane infekce a zánět.

Druhé stádium: Ve druhém stádiu přichází k projevům infekce, v závislosti na místě, kde vznikla. U žen dochází nejdříve k výtoku z pochvy, který je nažloutlý až zelený, pěny, často nepříjemně zapáchající. Později se přidruží svědění a pálení v pochvě. U mužů probíhá velmi často infekce bez jakýchkoliv symptomů, ale také se může objevit mírný výtok.

Třetí stádium: V případě neléčení může projít infekce i dál, nejčastěji pokračuje v močové nebo pohlavní soustavě. U žen i u mužů může pokračovat dále do močových cest a močového měchýře, případně u mužů i do prostaty a nadvarlat. Projeví se to bolestmi v podbřišku nebo bolestmi a pálením při močení.

Čtvrté stadium: V poslední fázi dochází k ústupu projevů, nikoliv však infekce. Mnoho lidí si myslí, že se podařilo zánět zvládnout, ale ten je v pohlavní nebo vylučovací soustavě přítomen nadále, avšak již v asymptotické formě. V nejhorším případě může zhoršit zejména u mužů plodnost, u žen zase může způsobit komplikace v těhotenství.

Diagnostika trichomoniázy

Podezření na trichomoniázu lze vyslovit na základě vnějších příznaků, pokud jsou přítomny. Na potvrzení diagnózy je ale nezbytná série několika laboratorních nebo kultivačních vyšetření. Čím dříve se diagnóza potvrdí, tím spíše je možné zahájit léčbu včetně režimových opatření nejen u samotného pacienta, ale iu jeho okolí.

Běžný postup diagnostiky má několik forem:

anamnéza – prvotní formou diagnostiky je anamnéza, kdy se zjišťuje přítomnost vnějších příznaků, zejména pokud jde o výtok pochvy nebo z penisu
mikroskopické vyšetření – nejčastěji se trichomoniáza diagnostikuje pomocí mikroskopické analýzy poševního nebo uretrálního výtěru s prokázáním parazita
kultivační test – alternativou, která je šetrnější vůči pacientovi, je kultivační test s doplněním inaktivního séra, tento test má i větší záchytu parazita
další testy – kromě výtěru z uretry nebo pochvy se může potvrdit parazit i z močového sedimentu, ejakulátu, exprimují z prostaty nebo testem PCR

Ne vždy ale je diagnostika na 100% přesná, například u mužů vyšetření sekretu z penisu nemusí odhalit dostatečný počet parazitů. Právě z toho důvodu se upřednostňuje kultivační test sekretu, který má vyšší přesnost a zachytí i menší počet parazitů z odebraného vzorku.

AJ KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ A TESTY

V případě podezření na trichonomniázu, ale v situaci, pokud je negativní mikroskopický nález, se provádí kultivační vyšetření nejen u mužů, ale i u žen. Totéž platí i tehdy, má-li onemocnění asymptotický průběh. Stejně tak po absolvování léčby se dělají kontrolní testy 2 týdny po ukončení léčby. Teprve po nich je nemoc považována za vyléčenou.

Řešení a léčba trichomoniázy

Vzhledem k tomu, že trichomoniáza je způsobena parazitárních infekcí, nejčastějším způsobem léčby je nasazení přípravků se systémovým působením v celém organismu. Běžně jde o farmakologickou formu s perorálním užitím, ale existují i ​​určité výjimky.

Terapie trichomoniázy může probíhat ve třech různých formách:

Celková systémová léčba

První volbou jsou antibiotika, respektive alternativě chemoterapeutika. Léčba tohoto typu probíhá nejčastěji 7 – 10 dní, v některých specifických případech může jít o podání jednorázové dávky ve zvýšeném množství. Společně s postiženým pacientům se tato léčba podávána i jeho partnerovi, aby nedošlo k opětovnému nakažení se.

Lokální léčba

V případě, že trichomoniáza postihne ženu v těhotenství, nemohou se klasické antibiotika s celkovým působením indikovat jako terapie. V tomto případě se použijí buď specifické farmakologické prostředky určené k lokální vaginální léčbu typu klotrimazol nebo vaginální čípky, které se používají přímo do pochvy. To platí zejména v prvním trimestru.

Režimová opatření

Součástí podpůrné terapie by měly být i některá opatření související jednak se zlepšením účinnosti léčby a zároveň i s omezením dalšího přenosu infekce. Prvním typem je sexuální zdrženlivost spolu se zvýšenými hygienickými opatřeními. Na podporu účinnosti léčby se doporučuje klid na lůžku a také abstinence od konzumace alkoholu kvůli lékům.

Časté otázky o trichomoniáze

Vzhledem k tomu, že trichomoniáza je velmi často se vyskytující onemocnění a to zejména u žen, nedivil jsem se tomu, že několik internetové fóra a diskuse byly doslova zahlceny otázkami týkajícími se této nemoci. Zde jsou ty, které byly nejčastěji kladené:

Jaké je rozšíření této nemoci a kdo je nejvíce rizikovou skupinou?

Trichomoniáza je celosvětově rozšířená, z celkového počtu onemocnění zhruba 170 milionů ročně je největší výskyt infekce v rozvojových zemích. Nejvyšší výskyt nemoci je u žen ve věkové skupině od 16 do 35 let. Odhaduje se, že 20% žen alespoň jednou infekci dostane.

Jaká jsou rizika, pokud je trichomoniáza v těhotenství? Přenese se i na plod?

Přenos na plod není možný, stejně tak při správné a dostatečné léčbě se nemusíte obávat o nějaké problémy. Při neléčení však hrozí předčasný porod. Omezením léčby během prvních tří měsíců těhotenství ale je, že by měla probíhat vaginální, čili lokálně.

Vážou se k této pohlavní nemoci i nějaké přidružené infekce?

Ano, trichomoniáza způsobuje i oslabení sliznic pohlavního ústrojí, takže se tím pádem vytváří živná půda pro různé další infekce. Nejčastěji se zvyšuje riziko nakažení se virem HIV, genitálním oparem, kvasinkami a infekcí dělohy.

Dá se proti trichomoniáze očkovat?

Bohužel, vakcinace vůči trichomoniáze není, takže jediným způsobem profylaxe je dodržování hygienických opatření na veřejných toaletách nebo v saunách a zásady bezpečného pohlavního styku. Jiným způsobem nelze infikovanými se zabránit.

Získává pacient po překonání infekce nějakou imunitu?

Mnoho onemocnění parazitárního původu má s sebou alespoň tu jednu výhodu, že po jejich překonání zůstává organismus vůči opakovanému infikovanými se imunní. Neplatí to ale bohužel při trichomoniáze, kde se můžete nakazit znovu a opakovaně, imunizace nevzniká.

Jak fungují léky na trichomoniázu

Léčba samotná není náročná a stejně tak ani léky nepatří do kategorie těžko dostupných. V případě podezření na přítomnost bičíkovce Trichomonas vaginalis tedy stačí jen navštívit lékaře kvůli potvrzení diagnózy a indikaci správné formy a typu léčiv.

Toto je nejčastější forma léčba:

Běžně se aplikují chemoterapeutika nebo antibiotika a to buď jednorázově nebo během 7 až 10 denní léčby, u žen v prvním trimestru těhotenství se používají vaginální čípky

Nejčastěji se používá metronizadol, což je lék působící přímo proti parazitární infekci, ale nemůže se indikovat v těhotenství a jeho užívání vylučuje užívání alkoholu. Méně účinný, zhruba jen na 50%, je lék klotrimazol, který se může podat i v prvním trimestru těhotenství. Mezi další používané léky patří ještě tinidazol a ornidazol.

Přeléčení PARTNERA ČI PARTNERŮ

Podobně jako u ostatních pohlavně přenosných onemocněních, iv případě trichomoniázy je nezbytné přeléčit nejen vás, ale i sexuálního partnera či partnerů. V ohrožení je i jejich okolí, trichomoniáza je totiž vysokoinfekčné onemocnění s častým přenosem.

Prevence trichomoniázy

Podobně jako při každé pohlavně přenosné nemoci, i trichomoniáza je nepříjemná svými příznaky. Nejčastěji se vyskytuje u žen, tato riziková skupina by si proto měla dávat největší pozor. Součástí preventivních opatření je 100% hygiena a zejména aplikování zásad bezpečného a chráněného sexuálního styku v případě nového sexuálního partnera.

Prevence by měla být na několika úrovních:

opatrnost při partnerech – pokud budete mít kontakt s novým sexuálním partnerem, dejte tomu trochu čas, nejlepší je vyhnout se příliš častému střídání partnerů
bariérová antikoncepce – vedle opatrnosti a sexuální zdrženlivosti je použití fyzické antikoncepce nejlepší zárukou, čili používejte kondomy a prezervativy
hygiena – v ojedinělých případech může nastat přenos i kvůli zanedbání elementárních hygienických zásad, infekce se přenáší i předměty se stopami moči
sexuální pomůcky – nakolik se trichomoniáza přenáší i vaginálním sekretem, neměly by ženy používat stejné erotické hračky, čili žádné půjčování navzájem

Vzhledem k tomu, že trichomoniáza může být i bez příznaků nebo se projeví jen velmi jemně, včasné odhalení bývá problém. Nemoc tak může vážně znepříjemňovat muži či ženě život a to je o důvod víc, abyste největší důraz kladli právě na prevenci.