AIDS – HIV

Zřejmě jedna z nejznámějších sexuálně přenosných nemocí na světě je AIDS. Jde o anglickou zkratku Acquired Immune Deficiency Syndrome, což ve volném překladu znamená syndrom získané nedostatečnosti. Někdy se toto onemocnění zaměňuje i s označením HIV, ale tato zkratka znamená Human Immunodeficiency Virus, čili jde o virus, původce onemocnění

AIDS dnes patří mezi nemoci, kde je léčba na vysoké úrovni a to tak u mužů, tak u žen. Na Slovensku existuje několik poradny zaměřené na pomoc, provádějí se testy a rozšiřují informace zaměřené na projevy, symptomy, přenos a rizikové faktory.

Testování HIV, diagnostika a rovněž léčba však musí probíhat pod lékařským dozorem. K rozšíření informovanosti bych rád přispěl i já, takže v dnešním článku se budu tomuto onemocnění věnovat detailnější a odpovím i na nejvíce kladené otázky.

Co je AIDS / HIV

HIV je název pro virus působící na lidský imunitní systém, který ho postupně obírá o schopnost odolávat infekci. Původ viru se předpokládá až do minulosti vzdálené 60 milionů let, verze viru HIV-1 se pravděpodobně vyvinula ze šimpanzího viru.

AIDS je onemocnění způsobené infekcí virem HIV napadajícím imunitní systém
Nemoc nemá nějaké typické příznaky, na úvod se projeví jako chřipka, pak má bezpříznakové období a vážnější symptomy jsou až v pokročilém stádiu
Nakazit se dá nejvíce análním a vaginálním stykem, méně už orálním

Nejčastěji se virus HIV způsobující v konečném stádiu onemocnění AIDS přenáší sexuálním stykem bez ochrany. Velmi rizikový je styk při kterém dochází ke kontaktu s análním otvorem, po něm následuje vaginální styk. Nejlepší ochranou je použití bariérové ​​antikoncepce a to i při orálním sexu.

Pokud jde o princip přenosu a rozvinutí infekce, ten je následující:

virus HIV se do organismu dostane přenosem přes krev, pohlavní tekutiny nebo přes mateřské mléko a hned se začne usazovat v buňkách
okamžitě po infekci může být člověk infekční dále, přičemž v prvním týdnu se snaží virus dostat přímo do nitra buněk lidského imunitního systému
postupem času se infekce stále více rozšiřuje, zejména na T-lymfocyty typu CD4 +, které znefunkční a tímto způsobem se snižuje imunitní odpověď těla
při neléčení dochází k ochromení, přetížení a nakonec ke zhroucení imunitního systému a člověk umírá na nějakou přidruženou infekci či zánět

Nemoc je typická tím, že jednotlivé fáze mohou trvat různě dlouho. Druhá fáze po prvotní infekce, kdy nejsou žádné vnější příznaky, může mít trvání například až 10 let. Prognóza léčby onemocnění závisí na její včasného odhalení.

Inkubační doba

Inkubační doba viru HIV způsobujícího onemocnění AIDS bývá od 2 do 6 týdnů. Je to však jen průměrný údaj, u některých lidí to může být i více měsíců. V případě, že není onemocnění nijak léčeny, nejčastěji do 10 let od přechodu infekce do stadia AIDS přichází k smrti.

AIDS / HIV a jejich příznaky a projevy

AIDS nemá žádný typický symptom, podle kterého by se dalo hned na první pohled určit, že se jedná o infekci způsobenou HIV. Vyrážka, jako specifický příznak jiných pohlavně přenosných nemocí, zde není přítomna. Úvodem je ale přítomna akutní infekce, která už má své projevy, později se připojí symptomy komplexního charakteru.

Příznaky u mužů a příznak u žen se mohou částečně lišit, toto jsou ty nejčastější:

jako první jsou příznaky akutní infekce, čili horečka a zduření lymfatických uzlin, únava, bolest kloubů, čili jde o chřipkové symptomy, které většina lidí přehlédne
po těchto příznacích nastává bezpříznakové období až do vypuknutí AIDS
s propuknutím imunodeficience přijde k výskytu letargie, průjmy, hubnutí, celkové únavě, nočního pocení a k horečce nad 38,5 stupně Celsia

Akutní příznaky jsou typické pro první stádium primární infekce. Komplex dalších příznaků později je typický zas pro symptomatické stadium, které je třetí. K těmto symptomům se přidávají postupně i projevy související s přidruženými, čili oportunními infekcemi.

Příčiny, rizikové faktory a přenos AIDS / HIV

Onemocnění AIDS je pohlavně přenosné onemocnění způsobené virovou infekcí virem HIV. Nejčastěji se virus dostane do těla přímým kontaktem s infikovanými tělesnými tekutinami, zejména krví, ejakulátem, sekretem pochvy a mateřským mlékem.

Zde jsou příčiny, faktory a možný přenos spojený s HIV:

Virová infekce HIV: Onemocnění AIDS je způsobeno virem HIV, který patří mezi retroviry. Tento virus má schopnost vytvořit podle své RNA molekulu DNA a tu vložit do hostitelské buňky. Díky této schopnosti umí virus napadnout buňky lymfocytů CD4 + a postupem času tak snižuje schopnost imunitního systému plnit svou funkci.

Přenos pohlavním stykem: Nejčastějším způsobem přenosu a zároveň rizikovým faktorem je nechráněný pohlavní styk. Jde tak vaginální styk, jakož i o orální sex. Vysoce rizikovým je anální styk, při kterém je dokonce vyšší riziko přenosu infekce jako při klasickém vaginálním styku. Problémem může být i společné používání sexuálních pomůcek.

Přenos krví: Druhým nejčastějším způsobem je přenos infekce krví. Vzácně se to však stává při krevních transfuzích, ty jsou ze zákona kontrolovány. Problémem je však nitrožilní užívání drog pomocí injekčních stříkaček. Přenos může být ve výjimečných případech i nedostatkem hygieny při tetování, propichování uší, piercingu a akupunktuře.

Přenos z matky na dítě: Posledním způsobem přenosu je přenos z matky na dítě. K tomu může dojít již během těhotenství na plod, ale i během porodu a také během kojení. Nejčastěji přichází k přenosu během porodu, ale díky kombinované terapii během těhotenství a 6 týdnů po porodu se prognóza zlepšuje.

Průběh, fáze a vývojová stadia AIDS / HIV

Od momentu nakažení se virem HIV až po úplné selhání imunitního systému je dlouhá cesta, v případě neléčení i 10 let. Onemocnění probíhá ve více fázích a fázích, přičemž ne v každém jsou přítomny symptomy signalizující na infekci.

Zde jsou jednotlivé fáze a stádia, které platí pro muže i pro ženy:

První stadium: Toto stádium se nazývá i fáze primoinfekce HIV. Během něj se virus dostává do organismu a do buněk imunitního systému. Ten reaguje vytvořením protilátek, což trvá 6 až 12 týdnů. Většina lidí během tohoto stádia má jen nespecifické příznaky podobné chřipce, čili horečka, zduření uzlin a pocení.

Druhé stádium: Po první fázi nastupuje druhá, která je již rovnoběžná, čili bez vnějších příznaků. Tato fáze trvá i několik let, někdy i 10, občas se může vyskytnout zduření lymfatických uzlin. Virus HIV však nespí, rozmnožuje se, proniká dál a dál. Během tohoto stadia je třeba sledovat počet CD4 lymfocytů a průběh infekce.

Třetí stádium: Pokud není virus odhalen a nepřistupuje se k jeho léčbě, přechází onemocnění do třetího symptomatického stadia. Dostavují se únava, noční pocení, úbytek na váze, množí se kožní infekce či herpetické onemocnění. Stadium trvá 5 až 10 let a postupně se projevy zhoršují, přidávat se mohou i přidružené infekce oslabující imunitu.

Čtvrté stadium: Tato fáze se nazývá i fáze AIDS, čili během ní naplno propukne syndrom nedostatku imunity. Dochází k velkému poklesu lymfocytů CD4 a naplno se přidruží komplikace. Mezi ně patří různé infekce, nádory, meningitida, abscesy mozku a poruchy intelektu doprovázené demencí. Nakonec člověk umírá na celkové selhání organismu.

Diagnostika AIDS / HIV

Jelikož podle vnějších příznaků nelze typicky AIDS / HIV diagnostikovat, základem vyšetření jsou různé laboratorní krevní testy. Zde je však i jedna nevýhoda, protože tyto testy jsou založeny zejména na tvorbě protilátek na virus, ale tyto protilátky se netvoří okamžitě, ale až po 4 a ž 6 týdnech. Pro potvrzení se tak provádějí i opakované testy.

Diagnostika probíhá na několika úrovních:

ELISA test – jde o základní test na prokázání přítomnosti viru HIV, kdy se provádí detekce protilátek v séru s úspěšností a senzitivitou testu na úrovni 99%
PCR test – tento test je založen na určení virových nukleových kyselin a to pomocí stanovení antigenu p24, množství protilátek a množství CD4 + lymfocytů
alternativní rychlé testy – jako alternativu vůči ELISA testu se využívají některé typy rychlých testů do 30 minut zaměřené na HIV-1 a HIV-2 protilátky
neinvazivní testy – mezi méně invazivní metody patří odběr vzorků z ústní sliznice, moči nebo vaginálního sekretu a následně jejich testování testem ELISA

Onemocnění AIDS je neustále ve světě věnována zvýšená pozornost, což má za následek i pokrok v oblasti testů a diagnostiky. Několik metody, například amplifikace RNA, které by zkrátily a zjednodušily testování na přítomnost HIV, jsou stále teprve ve vývoji.

VYŠETŘENÍ AJ U DÁRCŮ KRVE

Vzhledem k riziku přenosu viru HIV prostřednictvím krevní transfuze se provádějí testy i u dárců krve, čili bez přímého podezření na onemocnění. Tento stav je dokonce ošetřen i legislativní cestou, při každém odběru se dělají testy na přítomnost infekce HIV-1 a HIV-2 metodou protilátek a antigenu p24.

Řešení a léčba AIDS / HIV

Možná jste už v médiích zachytili, že v léčbě AIDS a HIV bylo dosaženo významného pokroku. To je pravda, při správné léčbě dnes už tato diagnózu nemusí nutně znamenat smrt pacienta. Ideální je, pokud se na virus přijde co nejdříve, v takovém případě nemusí nastat ani třetí stádium.

HIV a AIDS se léčí v těchto třech formách, či spíše cestách:

Samotná léčba HIV

Základem je farmakologické působení na virus HIV prostřednictvím vysokoaktivních antiretrovirální terapie. Nejčastěji se používá kombinace 3 až 4 antiretrovirálních léků, přičemž tento způsob léčby se nazývá HAART. Kombinace je nezbytná kvůli krátkému životnímu cyklu viru, jeho intenzivní mutací a zabránění vzniku rezistentnosti.

Léčba při rezistenci viru HIV

Pokud se nedodržuje přesný léčebný režim, může se u viru HIV vypěstovat rezistence vůči standardní léčbě HAART a v tom případě se prognóza onemocnění zhoršuje. V tom případě se aplikuje větší kombinace antiretrovirálních léků zvaná mega-HAART, případně se naopak nasadí jen dva či jeden typ léků, které zmenšují virulenci infekce.

Působení na oportunní infekce

Kromě přímého působení na virus je důležitou součástí léčby i působení na přidružené infekce. Jde zejména o infekce spojené s nervovou soustavou, například o mozkovou toxoplazmózu. Na takové infekce se potom užívají zvlášť farmakologické přípravky nebo imunomodulátory. Při výskytu lymfomů se zas používá přímá biopsie.

Časté otázky o AIDS / HIV

Dá se otestovat AIDS i doma? Je možný přenos i mateřským mlékem? Nejen tyto otázky se muži i ženy velmi často ptají v souvislosti s HIV. Prošel jsem internetové fóra a diskuse s cílem najít nejvíce kladené otázky a odpovídat na ně:

Existuje nějaký domácí test na AIDS nebo HIV?

Ano, jednou z novinek posledních let je uvedení testovacích sad na doma. Tyto domácí testy pracují na principu jednoduchého odebrání vzorku krve a jejich anonymního odeslání do laboratoře. Výsledek se také dozvíte anonymně a bez nutnosti osobního kontaktu.

Jakým způsobem se nemůže virus HIV přenášet?

Existuje mnoho mýtů o tom, jakým způsobem se může virus HIV přenášet, ale několik nejsou pravdou a proto jsem se na to podíval blíž. K přenosu nemůže přijít bodnutím hmyzem, podáním rukou či dotykem, společným používáním koupelny a WC a ani polibkem, čili slinami.

Přichází k přenosu HIV u každého typu sexuálního kontaktu?

Ne, pouze při takovém kontaktu, kde dojde k přímému střetu s ejakulátem nebo poševním sekretem. To znamená, že praktiky nebo sexuální kontakt typu petting, objímání, mazlení či dráždění partnera rukou nepředstavuje přímé riziko nakažení se virem HIV.

Které skupiny lidí jsou z pohledu nakažení se virem nejvíce ohroženy?

Nejvíce ohroženou skupinou s největším rizikem infekce jsou muži, kteří mají sexuální kontakt s jiným mužem. Statistiky, které jsem našel, říkají, že homosexuálním stykem došlo k přenosu u 2/3 infikovaných. Další rizikovou skupinou jsou uživatelé drog.

Existují nějaké způsoby očkování či imunizace?

Aktuálně platí, že ačkoli se vakcíny postupně vyvíjejí a testují už i v reálných podmínkách, v tomto okamžiku se u nás nedá očkovat vůči viru HIV a neexistuje ani jiný způsob získání imunity. Vývoj v této oblasti ale jde neskutečně rychle dopředu.

Jak fungují léky na AIDS / HIV

K léčbě HIV a AIDS se využívá kombinovaná léčba s využitím antiretrovirových virostatik. Problémem této léčby je finanční nákladnost a u některých z nich i několik vedlejší účinky. Neléčení však končí smrtí, proto je nasazení těchto léků nezbytné.

Zde je nejčastější forma léčby HIV a AIDS:

V rámci antiretrovirové terapie se používají léčiva s různými mechanismy účinku na blokaci tvorby specifické DNA ze strany HIV a na omezeně replikace viru

Odborně se taková terapie nazývá zkratkou HAART a dobrým příkladem takového léčiva je lék zidovudin. Kombinací více léků se udržuje hladina HIV v krvi velmi nízko. Kromě přímého působení jsou součástí léčby i farmakologické přípravky určené na doprovodné infekce, například na mozkovou toxoplazmózu se užívá sulfadiazin.

LÉČBA JE MOŽNÁ AJ V posledním stádiu

Ačkoli samozřejmě platí, že čím dříve se onemocnění diagnostiku, tím je prognóza terapie lepší, i v posledním stádiu se nasazují léky určené k antiretrovirální léčbu. Pokud jsou již v těle přítomny i jiné infekce, i v jejich případě je možné nasadit tyto léky na jejich potlačení.

Prevence AIDS / HIV

Jelikož se AIDS a HIV přenášejí prostřednictvím nechráněného sexuálního styku, právě na tuto oblast je třeba se zaměřit primárně. Nejúčinnější prevence je dokonalá prevence, což v případě takto přenosných nemocí znamená bariérovou antikoncepci. Za poslední léta se provádějí i testy s vakcínou, v budoucnu se může tedy uvažovat i o očkování.

Pokud jde o formy prevence, zde jsou ty nejdůležitější:

prezervativy a kondomy – jednoznačně nejúčinnější formou prevence je používání bariérové ​​fyzické ochrany při sexuálním styku s novým partnerem
partnerský život – nejen používání ochrany, ale i obezřetnost při výběru sexuálních partnerů je na místě, časté střídání nových partnerů riziko zvyšuje
krevní transfuze – druhým nejčastějším způsobem je přenos krví a krevními deriváty, prevence proto směřuje i k testování krve na přítomnost viru HIV
stříkačky – velmi častým způsobem přenosu je infikování přes injekční stříkačky a to i nechtěně například při neúmyslném dotyku a poranění se

Pokud máte podezření, že jste se mohli virem HIV nakazit, absolvujte raději test a vyšetření u lékaře. Přestože se za poslední roky významně zlepšila účinnost léčby AIDS, jde o nemoc s vážnými komplikacemi, včetně nádorů. Čím dříve se zjistí, tím lepší jsou vyhlídky.